Porovnání vakcín
Zásadní otázka:
přírodní nebo uměle vytvořený a dlouhodobě neprozkoumaný nosič?
Bezpečnost vakcín
Je třeba zdůraznit, že jak americká tak i ruská vakcína vnášejí do buněk cizí geny, ale tyto zůstávají v epizomálním stavu, tzn. že cizí genetická informace neproniká k jádru a neintegruje se do genomu lidské buňky, ale tyto cizí geny zůstávají mimo jádra lidských buněk, v ribosomech, které se nacházejí v cytoplazmě, kde zajišťují expresi přineseného cizího genu, tj výrobu příslušného S-proteinu koronavirusu, který je v tomto procesu antigenem.
Takže obavy z genetického inženýrství, tj, že takovýmto způsobem je možné měnit naše geny v jádru lidské buňky, nejsou prozatím na místě ani u jedné z těchto vakcín.
Princip ruské vakcíny má za sebou dlouhý vývoj, který začal již v 80. letech minulého století a je postaven na dobře prozkoumané a prověřené platformě lidských adenovirů. Proto pravděpodobně nebude mít daleko od doslova stoprocentní bezpečnosti. Vakcínu Sputnik V vyvinul Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji ve spolupráci s Ruským fondem přímých investic a Ministerstvem obrany a byla zaregistrována 11. srpna 2020 jako první vakcína na Covid-19 na světě. Vakcína Sputnik V obsahuje lidské adenoviry Ad26 (1. injekce) a Ad5 (2. injekce). Cílem je obejít tímto způsobem nevýhody vakcín s virovým vektorem, kdy po podání první dávky je druhá dávka již méně účinná díky tvorbě protilátek po podání první dávky. Velice chytře vymyšleno.
Více zde: https://www.uspesna-lecba.cz/ockovani-vakcinami-hpv/porovnani-americke-a-ruske-vakciny-na-covid-19/
