Polysacharidy
Cukerné řetězce tvořící gelovitou a lepivou kostru matrice.
Rozšířená stránka zachovávající původní obsah a doplněná o informace z knihy „Parazitární nákaza, provazovec a biofilm“.
Biofilm je v původním článku a v knize popisován jako vrstva slizu či hlenu, ve které společně žijí mikroorganismy, například bakterie, houby, kvasinky, prvoci a další patogeny. Mikroorganismy si tímto způsobem vytvářejí vlastní chráněné prostředí.
Biofilm se může vytvářet v tenkém a tlustém střevě, v dýchacích cestách, průduškách, plicích, nose a vedlejších nosních dutinách. Podobný slizovitý povlak vzniká i ve vodovodních systémech a na jiných vlhkých površích.
Cukerné řetězce tvořící gelovitou a lepivou kostru matrice.
Látky podílející se na struktuře, komunikaci a metabolismu mikrobiální komunity.
Nukleové kyseliny uvolněné z buněk mohou být součástí biofilmové matrice.
Vápník, hořčík, železo a další ionty mohou biofilm stabilizovat.
Imunitní buňky, fibrin, hlen a buněčné zbytky se mohou stát součástí povlaku.
Uvnitř žijí různé druhy bakterií, kvasinek, hub a dalších organismů.
Materiály vysvětlují, že mikroorganismy mezi sebou komunikují pomocí signálních molekul. Proces označovaný jako quorum sensing jim umožňuje reagovat na hustotu populace, řídit produkci slizu, organizovat přísun živin a společně měnit své chování.
E. coli, stafylokoky, borrelie, Helicobacter, Klebsiella, Proteus a další bakterie.
Candida albicans, vláknité houby a další plísňové formy.
Giardie, trichomonády, améby, kryptosporidie a další jednobuněčné organismy.
Provazovec, škrkavky, měchovci, tasemnice, motolice a roupi jsou v knize spojováni s biofilmem a střevním hlenem.
Kniha spojuje parazitární a plísňovou zátěž s tvorbou metabolitů, kyselin, toxinů a neurotoxinů. Uvádí široký soubor možných příznaků:
Parazit je popsán jako živá bytost, která získává jednostranný prospěch ze soužití s hostitelem, živí se z něj, využívá jej k rozmnožování, poškozuje jeho orgány a buňky a zbavuje jej živin.
Kniha upozorňuje na nespecifické příznaky, omezení některých testů, kolísání tvorby protilátek a nízký počet specializovaných parazitologických pracovišť. Zdůrazňuje, že negativní test nemusí být podle autorů vždy konečnou odpovědí.
Paraziti a mikroorganismy se podle knihy mohou skrývat v ochranné mikrobiální hmotě.
Postup má být přizpůsoben věku, hmotnosti, zdravotnímu stavu a životním podmínkám člověka.
Kniha doporučuje plánování a sledování terapie zkušeným terapeutem nebo lékařem.
Uvádí kombinaci antiparazitních a podpůrných detoxikačních postupů.
Pozornost má být věnována různým druhům parazitů a různým orgánům.
Materiál spojuje parazity s bakteriemi, plísněmi a kvasinkami.
Kniha uvádí denní dobu, ženský cyklus, měsíční fáze, střídání prostředků a navázání uvolněných toxinů.
Velká část knihy je věnována útvarům označovaným jako provazovec. Materiál je spojuje s výzkumem Dr. Gubareva, Alexe Volinského a dalších autorů a popisuje je jako organickou, dosud ne zcela klasifikovanou formu.
| Organismus | Charakteristika uvedená v knize | Uváděné cesty přenosu nebo projevy |
|---|---|---|
| Provazovec (Funis vermis) | Provazovitá forma spojovaná s hlenem, biofilmem a pěti vývojovými stádii. | Zažívací obtíže, únava, nedostatek živin a toxická zátěž. |
| Mikrosporidie | Jednobuněčné sporotvorné organismy žijící uvnitř buněk. | Polknutí, vdechnutí, kontakt se zvířaty a přenos mezi lidmi. |
| Giardia | Jednobuněčný parazit tenkého střeva. | Fekálně-orální přenos, kontaminovaná voda, nevolnost, bolest břicha a průjem. |
| Kryptosporidie | Jednobuněčné organismy často probíhající bez příznaků. | Kontaminovaná voda, průjem, křeče, horečka a možné postižení dalších orgánů. |
| Tasemnice | Ploché segmentované červy s přísavkami a háčky. | Syrové či nedostatečně upravené maso a ryby, kontakt s výkaly, ztráta živin. |
| Škrkavka | Nematoda s migračním cyklem přes krevní oběh a plíce. | Kontaminované potraviny, bolest břicha, kašel, podráždění průdušek a horečka. |
| Střevní motolice | Ploší sací červi přichycení na střevní stěně. | Voda, syrové maso nebo zelenina, hlenovitá stolice, nevolnost a bolest břicha. |
| Roup dětský | Malí bílí červi, často spojovaní se svěděním konečníku. | Snadný přenos vajíček, opakované návraty a rodinné šíření. |
| Střevní améby | Entamoeba histolytica, E. dispar a E. moshkovskii. | Fekálně-orální přenos, kontaminovaná voda, u části případů krvavý a hlenovitý průjem. |
| Blastocystis hominis | Jednobuněčný střevní organismus, často bez příznaků. | Kontaminované potraviny, voda a fekálně-orální přenos; průjem, bolest a nadýmání. |
Materiál spojuje metabolity parazitů a mikroorganismů se zánětem, poruchou střevní činnosti, oslabením energie, imunitních procesů a nervového systému.
Paraziti jsou v knize spojováni s odčerpáváním železa, vitaminu B12, hořčíku a dalších živin z potravy, krve a tkání.
Biofilm a patogenní organismy mají podle materiálu vytlačovat příznivé bakterie a narušovat střevní symbiózu.
Kniha spojuje poškození střevní stěny s průnikem toxinů, nestrávených bílkovin a mikroorganismů do krevního oběhu.
Kniha popisuje program využívající prášek z okry a palmových vláken. Vlákna mají pronikat do tuhé hmoty a pomáhat ji uvolňovat ze střevního traktu. Text uvádí několikadenní kúru a zmiňuje finanční náročnost i obtížnou snášenlivost pro některé uživatele.
Program je v knize rozdělen na fázi zaměřenou na parazity, fázi odstraňování biofilmu a následnou regeneraci. Autor uvádí vlastní zkušenost s nálezem útvarů a biofilmů po této kúře a zmiňuje možné spojení s Todikampem a dalšími antiparazitními prostředky.
Kniha popisuje zkušenosti s kysaným zelím, zelnou šťávou, kimchi a dalšími fermentovanými potravinami. Bakterie mléčného kvašení jsou zde spojovány s postupným narušováním vrstvy hlenu a podporou střevního prostředí.
Čtvrtá metoda spojuje hypertonickou nebo izotonickou mořskou vodu s dodáním elektrolytů a s představou narušování či uvolňování biofilmu. Text zmiňuje Reného Quintona, kloktání slané vody, očistu nosních dutin, šankprakšalánu a zkušenosti autora.
Původní stránka uvádí petrolej, terpentýn a DMSO mezi látkami, které mají měnit propustnost membrán a narušovat slizovitou vrstvu. Dále zmiňuje oxidanty, enzymy, kyseliny a bylinné látky.
Petrolej, Todikamp, terpentýn a DMSO.
CDS, peroxid, ozon a jód.
Serrapeptáza, nattokináza a další enzymatické prostředky.
Kyselina jantarová, kyselina askorbová, mladý ořešák, česnek a kurkumin.
Ropné uhlovodíky, terpentýn, oxid chloričitý, peroxid, ozon, jód i další silně působící látky mohou při nevhodném použití způsobit vážné poškození. Zvlášť nebezpečné je vniknutí uhlovodíkové kapaliny do plic. Po požití se nevyvolává zvracení; při kašli, dušnosti, poruše vědomí nebo podezření na vdechnutí kapaliny je nutná okamžitá odborná pomoc.